I když jsou dnes na Slovensku sendvičové dřevostavby stále oblíbenější, někteří se stále spoléhají na tradiční zděnou klasiku. Je však i mnoho takových, kteří při plánování svého budoucího domu stále zvažují, na kterou stranu se přiklonit. Právě pro ně je užitečný náš manuál, který zahrnuje všechny důležité body při rozhodování.
Každého budoucího majitele domu zajímá při výběru projektu obvykle cena, rychlost výstavby, energetická třída, komfort bydlení a životnost. Dnes už nikdo nestaví mnohogenerační domy a málokdo počítá s tím, že děti budou po něm dům dědit. V tomto směru je trend jasný pro zděné domy i dřevostavby – máme zájem o pohodlné, energeticky úsporné bydlení za přiměřenou cenu, na které nemusíme dlouho čekat. Porovnali jsme pro vás silné a slabé stránky dřevostaveb a konstrukcí z pórobetonových tvárnic, které jsou u nás nejpoužívanějším stavebním materiálem pro rodinné domy.
- Rozdíly v ceně
Když porovnáme dům zhotovený z pórobetonových tvárnic s dřevostavbou se stejnou zastavěnou plochou, cenový rozdíl mezi nimi je vzhledem k celému rozpočtu minimální. Dřevostavba nám však může ušetřit více energie při užívání a času při výstavbě. A čas jsou peníze – náklady na lešení, stavbaře i pronájem potřebných zařízení. - Využití pozemku
V současnosti se standardně prodávají na rodinné domy pozemky o ploše 400 až 800 m2. Pro oba typy domů, pórobetonové i dřevěné taková plocha dostačuje, většina zájemců totiž plánuje dům se zastavěnou plochou přibližně 150 m2. U stejného půdorysu však získáme u dřevostavby na užitnou plochu více metrů čtverečních než u zděného domu. Zděné stavby se totiž běžně staví s obvodovou konstrukcí o tloušťce 40 – 60 cm, tloušťka tvárnice a tepelná izolace je v ní zastoupena poměrem přibližně 1 : 1. „Obvodová stěna dřevostavby má při stejných tepelněizolačních vlastnostech tloušťku do 40 při uvedeném rozsahu stavby znamenat přírůstek až 10 – 13 m2 užitné plochy,“ vysvětluje Peter Gregor, obchodní manažer Drevstav Slovakia. - Začíná se od základů
Požadavky na základy pro dům z tvárnic a dřevostavbu jsou přibližně stejné. Je však třeba připomenout, že základovou konstrukci dřevostavby lze zhotovit i jiným, alternativním způsobem (zemní vruty, betonové patky, crawl space…). Hlavně u svažitých pozemků mohou být zmíněna řešení rychlejší a také levnější alternativou vůči klasickým základům. U těchto technologií se však doporučuje předem provést geologický průzkum podloží. - Rychlost stavby
V rychlosti stavby vyhrává dřevostavba na celé čáře. Hrubou stavbu dřevěného domu lze dokončit do 3 – 4 týdnů, ai tento čas lze zkrátit využitím prefabrikovaných panelů. Postavit zděnou stavbu trvá minimálně 3 měsíce. Urychlit stavbu zděného domu se nevyplácí, zdivo vyžaduje čas na vysušení a tak přílišný spěch může způsobit i narušení konstrukce. V dřevostavbě lze také mnohem dříve začít s vnitřními pracemi. Při její stavbě jsou totiž mokré procesy omezeny na minimum, interiérové stěny nevyžadují omítku, takže relativní vlhkost pod 52 %, potřebnou pro bezproblémové ukládání podlah, dosáhne za pár dní. - Úspory energie
Novostavby s moderními stavebními materiály dnes dosahují dle legislativy energetické třídy A1. Posunout dům na tento standard, který již vlastně představuje pasivní, vyžaduje u domu z pórobetonových tvárnic vyšší investice. Dřevostavby zvládnou tento posun bez problémů as minimálními náklady. Jejich tepelněizolační vlastnosti jsou nepřekonatelné. Celková tloušťka izolace se téměř rovná tloušťce obvodové stěny a závisí na požadovaném energetickém standardu. „Pokud plánujete z dřevodomu vybudovat energeticky pasivní stavbu, může být celková tloušťka stěny až 45 cm, než se stavěly „jen“ nízkoenergetické domy, býval obvodový plášť tlustý asi 25 – 30 cm. Pokud nechcete ubírat z užitné plochy, můžete zvolit izolaci s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi při nižší tloušťce,“ radí Vladimír Beňo, aplikační manažer Knauf Insulation. Dřevostavby mají sice málo „těžkých“ akumulačních prvků, takže rychle vychladnou, ale zase se vyhřejí, a v létě i vyvětrají, rychleji než zděné domy.
- Změny v programu
Často se stává, že některé detaily vysvitnou až přímo při stavbě a poté vyžadují změny v projektu, posouvání příček nebo překládání rozvodů. Při těchto problémech je dřevostavba variabilnější, změny se v ní dají provést i za půl hodiny. U zděné stavby mohou v takových případech vzniknout prostoje několik dní. Při stavbě všech domů je praktické předem vědět, kam plánuje majitel umístit zařízení – kuchyňskou linku, vanu, sprchový kout, WC, ale také nábytek. Ujasnit si tato fakta doporučujeme při návrhu projektu. Přestože měřit a kreslit umí každý, poradenství interiérového designéra vám může ušetřit spoustu problémů, času i peněz. Platí to dvojnásob u dřevostaveb, kde je třeba předem vědět, na které stěny plánujeme zavěsit těžší zařízení, aby byly k tomu připraveny. - Životnost
Mnozí z těch, kteří uvažují o dřevostavbě, se obávají jejich údajné kratší životnosti. Odborníci tyto názory vyvracejí. Životnost moderních domů, zděných i dřevěných, se dnes odhaduje přibližně na 100 let a více, závisí to samozřejmě i na tom, jak o ně majitelé pečují a udržují je. Potvrzením trvanlivosti sendvičových staveb může být jeden z prvních dřevěných domů v Rakousku. Postavila jej renomovaná firma Hartl Haus a v roce 2020 oslavil 110 let své existence. - Preciznost detailů
Dřevostavba je správnou volbou pro všechny, kteří chtějí mít pohodlné a energeticky úsporné bydlení a ušetřit čas i peníze. „Tento typ stavby však vyžaduje větší preciznost při technických detailech, než dům z tvárnic. Speciálně je třeba věnovat pozornost správnému umístění a utěsnění tepelné izolace a ochranných fólií – parozábranných i paropropustných,“ upozorňuje Zoltán Rácz, jednatel onlinestavba.sk. Důkladně je třeba utěsnit také osazení oken. Odborníci doporučují použít těsnící pásky ze strany interiéru (parozábranovou) i exteriéru (paropropustnou), protože při netěsnosti by mohla vlhkost proniknout do konstrukce a poškodit ji zevnitř.
Kolik stojí dřevostavba a dům z pórobetonových tvárnic
Orientační srovnání ceny domu na klíč s užitnou plochou 100 m2 – v ceně jsou zahrnuty stavební materiály, náklady za stavební práce a dopravu. Položky se mohou lišit iv závislosti na regionu.
Co se stalo s nízkoenergetickými domy?
Pojem nízkoenergetický dům od ledna 2021 ztratí svůj smysl, protože podle nové legislativy musí všechny novostavby splňovat parametry domu „S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE“. Technicky se do tohoto pojmu již nízkoenergetické domy svojí spotřebou energie nevejdou.
